Dětské emoce: jak je dětem vysvětlit a naučit je zvládat

Vysvětlujeme dětem emoce

Emoce jsou nedílnou součástí lidského prožívání. Jsou to komplexní psychologické stavy, které zahrnují subjektivní pocity, fyziologické změny a často i viditelné projevy, jako je výraz obličeje nebo tón hlasu. Emoce nám umožňují reagovat na situace kolem nás a jsou zásadním prostředkem komunikace – nejen s ostatními lidmi, ale i s naším vnitřním světem. Například radost, strach nebo smutek mohou poskytnout důležité signály o tom, jak si vedeme ve vztazích či v životních výzvách.

V kontextu dětského vývoje však mají emoce specifický význam. Děti se totiž teprve učí své emoce rozeznávat, chápat a adekvátně na ně reagovat. Tento proces, známý jako emocionální vývoj, je jedním z klíčových aspektů jejich psychologického zrání. Abychom mohli dětským emocím porozumět a podpořit jejich zdravý rozvoj, je třeba pochopit nejen to, jak emoce fungují obecně, ale také čím se emoce dětí liší od emocí dospělých.

Co jsou emoce a proč jsou důležité?

Emoce lze chápat jako evoluční nástroj, který lidstvu pomohl přežít a prosperovat. Představují způsob, jakým náš mozek vyhodnocuje situace a přizpůsobuje naše chování. Například strach nás varuje před nebezpečím, zatímco hněv nám pomáhá vymezit si hranice. Emoce jsou také úzce propojeny s naší schopností vytvářet vztahy – empatie, která je základem zdravých mezilidských vztahů, vychází právě z naší schopnosti prožívat a rozumět emocím.

Dětské emoce plní tyto funkce rovněž, ale mají i další úlohu. Pro malé děti jsou emoce nástrojem, jak se spojit se světem a sdělit své potřeby, když ještě nemají plně rozvinuté jazykové dovednosti. Když například batole pláče, dává tím najevo nepohodlí, hlad nebo potřebu pozornosti. Emoce tedy slouží jako most mezi dítětem a jeho okolím, zatímco se učí, jak tento most používat stále efektivněji.

zvladani-emoci-u-deti

Jak se dětské emoce liší od emocí dospělých?

Jedním z hlavních rozdílů mezi dětskými a dospělými emocemi je stupeň jejich regulace. Zatímco dospělí většinou umějí své emoce kontrolovat, děti tuto schopnost teprve získávají. Dítě, které se například rozzlobí, může reagovat velmi impulzivně – může křičet, plakat nebo dokonce fyzicky reagovat, protože ještě nemá dostatečně rozvinuté dovednosti seberegulace.

Dalším rozdílem je, že dětské emoce jsou často intenzivnější a proměnlivější než emoce dospělých. Děti mohou prožívat obrovské nadšení a vzápětí propadnout hlubokému smutku – a to vše během několika minut. Tato emoční „houpačka“ je dána tím, že jejich mozky se teprve vyvíjejí a oblasti odpovědné za regulaci emocí, jako je například prefrontální kůra, ještě nejsou plně funkční.

Specifickým rysem dětských emocí je také jejich vliv na vnímání světa. Děti často nemají dostatek zkušeností, aby dokázaly své emoce zasadit do širšího kontextu. Například neúspěch při skládání stavebnice může být pro malé dítě zdrcující, protože nemá ještě vybudované pochopení pro to, že neúspěch je běžnou součástí života a že chyby jsou příležitostí k učení.

Proč je porozumění dětským emocím klíčové?

Schopnost rozpoznat a podpořit dětské emoce má zásadní význam pro jejich zdravý vývoj. Pokud děti vyrůstají v prostředí, kde jsou jejich emoce validovány – tedy přijímány a respektovány – učí se, že je v pořádku své emoce prožívat a vyjadřovat. Naopak v prostředí, kde jsou emoce potlačovány nebo ignorovány, může docházet k problémům, jako je nízké sebevědomí, potíže s navazováním vztahů nebo dokonce rozvoj úzkostných a depresivních stavů.

Podpora dětského emocionálního vývoje znamená nejen pomáhat dětem pojmenovat jejich pocity, ale také je učit, jak s nimi zacházet. Například pokud dítě prožívá strach, je důležité ho povzbudit a ukázat mu, jak lze strach překonat. Podobně u vzteku je klíčové nabídnout dítěti strategie, jak se uklidnit, a zároveň mu pomoci pochopit, co jeho vztek vyvolalo.

Emoce u dětí

Malé děti obvykle reagují přímočaře, zkrátka nedokáží své emoce ještě tak dobře ovládat. Dětské nálady a emoce se velmi rychle mění. Zásadní je s dětskými emocemi umět pracovat a naučit dítko, proč má určité pocity a jak s nimi pracovat.

Emoce jsou fascinujícím a neodmyslitelným aspektem lidského života. U dětí však mají zvláštní význam, protože tvoří základ jejich vnímání světa a komunikace s okolím. Porozumět dětským emocím a podpořit jejich zdravý vývoj je klíčovým úkolem rodičů, pedagogů i psychologů. V dalším textu se zaměříme na konkrétní způsoby, jak s dětskými emocemi pracovat, jak je podpořit a jak jim pomoci rozvíjet se ve zdravé a stabilní osobnosti. Tento proces je náročný, ale zároveň nesmírně důležitý pro budoucí kvalitu života dítěte.

zvladani-emoci-u-deti01

Autoritářský vs. Liberální přístup

Autoritářský přístup

Tento typ rodiče se snaží v dítěti emoce popírat a potlačovat. Jistě jste už někdy slyšeli známou větu „Nebreč, nebo ti k tomu dám důvod.“. Takový rodič zřejmě stejné chování zažíval od svých rodičů.

Liberální přístup

Tito rodiče vyznávají volnou výchovu, občas to ale trochu přehání. Mezi největší problémy se řadí nastavování hranic dítěti, zejména pokud se dítě vzteká tak, až je agresivní a agresivitu si vybíjí například na jiném dítěti či zvířeti.

Helikoptéroví rodiče

Tito rodiče se snaží vytvořit dokonalé podmínky pro dítě tak, aby ho chránili před jakýmikoli negativními emocemi. Takže udělají naprosto vše, aby dítko nikdy neplakalo, nezlobilo nebo bylo smutné. Takové dítko ale nemá šanci naučit se, jak negativní pocity zvládat.

Jak naučit dítě zvládat emoce?

Hra o emocích

Vyrobte si doma papírové kartičky, na které napište názvy různých emocí. Je možné k nim domalovat také obličej, který odpovídají dané emoci. S dítkem si pak zahrajte jednoduchou hru, ukažte mu kartičku a nechte ho hádat, o jakou emoci jde. Do hry můžete přidat i barvičky, například červená znázorňuje vztek, žlutá zase radost.

Návod na zvládání emocí

Když dítko ovládnou emoce, neumí si s tím poradit a jeho jediná reakce je řev, pláč a občas i agresivní chování. Společně s potomkem vymyslete návod, jak tyto negativní pocity zvládat a vždy když dítko přepadne negativní emoce, můžete tento návod využít.

Mluvte o vlastních pocitech

Klidně řekněte dítěti, že jste zrovna naštvaní, nebo naopak máte radost. Dítě uvidí, že mluvit o emocích je naprosto přirozené. Také vás budou pozorovat, jak reagujete při prožívání určité emoce. Stejně tak si můžete promluvit o dětských emocích, aby to dokázaly lépe pochopit. Ovšem nesnažte se používat citové vydírání, například „Nebreč, nebo z toho budu smutná“.

Dítě se musí umět i zklidnit

Je v pořádku, že děti běhají, skáčou, hlasitě se smějí, mají hodně energie a tu zkrátka musí vypustit. Ovšem měly by se umět i uklidnit, k tomu mohou posloužit relaxační cviky, velmi dobrá je jóga.

Čtěte knížky o emocích

Pořiďte domů dětskou knihu o emocích a pak si jí s dítětem čtěte a hodně o ní mluvte. Popisujte pocity hlavní postavy atd.

Pozorujte své okolí

S dítkem si sedněte venku třeba na náměstí a pozorujte lidí, kteří chodí okolo. Nechte ratolest hádat, jakou náladu daný člověk má. Můžete z toho udělat zábavnou hru.

Jak rozvíjet dětské emoce?

Emoční inteligence je extrémně důležitá jak pro osobní, tak pracovní život. Jedná se o schopnost ovládat své emoce a umět se vcítit do emocí druhých lidí.

Emoční inteligence je tvořena 5 složkami:

  • znalost vlastních emocí,
  • zvládání emocí,
  • dokázat namotivovat sám sebe,
  • vcítění do emocí druhých,
  • umění mezilidských vztahů.

Emoční inteligence versus IQ

Dlouho se předpokládalo, že klíčem k úspěchu v životě je vysoké IQ, tedy nadprůměrná inteligence. Avšak současní psychologové se shodují, že to není úplně pravda. Lidé s vysokým IQ často čelí větším obtížím než ostatní, zejména v sociálních interakcích, protože jejich racionální mysl funguje odlišně. Mají často problém porozumět emocím a navázat s ostatními kontakt. Naopak rozvoj emocionální inteligence nám může výrazně pomoci. Výzkumy naznačují, že ti, kteří se zaměřují na rozvoj své emocionální inteligence, dosahují v životě většího úspěchu.

Emoce se vyvíjejí s dětmi

Emoce jsou přítomné u člověka už od narození. Již od prvních měsíců života dítě vyjadřuje radost, smutek, strach a štěstí. S postupujícím věkem dítě více vnímá a projevuje své emoce.

Už malá miminka cítí radost, vztek či smutek. Mezi 3. a 6. rokem života dochází k „citové revoluci" a při vstupu do školy se emoce potomka dále rozvíjejí a stávají se více vědomými, což nazýváme intelektualizací emocí.

Vyjádřete pochopení pro emoce dítěte

Děti se přirozeně učí sledováním chování svých rodičů v běžném životě. Pokud jste naštvaní, vysvětlete jim proč. Pokud se bojíte návštěvy zubaře, neváhejte přiznat svůj strach i před dětmi. Sdílejte radost. Nechejte emoce volně plynout v rámci vašeho domova a nepotlačujte je.

Výzkumy ukazují, že potlačování emocí má negativní dopad na zdraví jak u dospělých, tak u dětí. Najděte si pár minut na konci hektického dne pro zklidnění a relaxaci. Například můžete psát prstem písmena na záda dítěte a nechat ho hádat, co jste napsali, nebo společně klidně dýchat, či si najít půl hodiny na předčítání pohádky před spaním.

co-do-skoly-magazin

5 kroků, jak zlepšit chápání emocí u vašeho dítěte

  1. Uvědomte si emoci

Chcete-li rozumět emocím druhých, musíte si nejprve být vědomi svých vlastních emocí. I když emoce prožíváme podobně, každý z nás je vyjadřuje jinak. Děti mají důvod k prožívání svých emocí. Je důležité se umět podívat na svět očima dítěte. Jejich perspektiva bývá více zranitelná a méně ovlivněná zkušenostmi. Když si dokážeme představit, co dítě prožívá, projevujeme empatii, která je základem našeho propojení. I když se dítě zrovna vzteká, je důležité s ním i tak zůstat, i když to může v danou chvíli být náročné nebo nepříjemné.

  1. Využijte emoce jako příležitost

Rozpoznání negativních emocí je příležitostí k propojení s dítětem. Jeho vztek není útokem na vaši osobu. Strach neznamená, že jste špatní rodiče. Smutek není něco, co musíme opravit. Negativní emoce nezmizí, když je budeme ignorovat. Důležité je i negativní emoci přijmout.

  1. Empaticky poslouchejte

Snažte se empaticky naslouchat a vcítit se do toho, co dítko prožívá. Vnímejte to, co říká a skutečně se ho snažte pochopit.

  1. Pojmenujte emoci

Je důležité, aby dítko umělo emoci pojmenovat. Jestliže brečí, řekněte „Jsi smutný“. Dítě tak uvidí, že mu rozumíte a navíc dokáže svůj pocit pojmenovat. Také je v pořádku, že dítko cítí dvě různé emoce. Například když odjíždí na školu v přírodě, je na sebe hrdé, ale zároveň má strach.

  1. Hledejte řešení a nastavte hranice

V této chvíli jste dítko vyslechli, pojmenovali jste emoci a je potřeba začít hledat řešení. Ujistěte se, že dítko chápe, proč bylo jeho chování nevhodné. Poté se snažte dítě naučit, jak by mohlo lépe zvládnout své emoce. Promluvte si s ním, jak se příště bude chovat, až nastane podobná situace. Nechte dítko, aby se samo pokusilo vymyslet nějaké řešení, a vy pak zhodnotíte, zda je toto řešení dobré.

Pomáháme dětem emoce zvládat a chápat

Rodiče by se měli řídit následujícími pravidly:

  • být dítěti vždy nablízku,
  • všímat si změn v chování,
  • umět se vcítit a porozumět dítěti,
  • dívat se na svět jeho očima,
  • i maličkost může být pro dítě obrovský problém,
  • nebagatelizovat dětské problémy a nevysmívat se,
  • věnovat dítěti pozornost,
  • naslouchat, povídat si, hledat společné řešení,
  • nevnucovat se a netlačit na dítě,
  • poskytnout bezpečí, dítě obejmout, pochopit,
  • budovat vztah s dítětem na důvěře,

Kruh emocí

Na internetu si můžete stáhnout a vytisknout tzv. kruh emocí. Tento kruh si společně s dítkem můžete prohlížet a povídat si o tom, co tam vidí. Dítko také může na kruhu ukázat, jakou emoci zrovna prožívá. Tím docítíte toho, že bude schopné mluvit o svých pocitech, umět se svěřit a snažit se najít řešení. Podstatné je v dítěti emoce nepotlačovat, ale naučit ho, jak je zvládat.

Na co si u dětských emocí dát pozor?

Dětské emoce jsou přirozené a zdravé, ale jejich prožívání a vyjadřování může někdy přinášet výzvy. Abychom mohli děti podpořit v jejich emocionálním vývoji, je důležité vědět, na co si dát pozor. Níže uvádím několik klíčových oblastí, které stojí za pozornost.

  1. Nepodceňování intenzity dětských emocí

Dětské emoce se mohou zdát dospělým přehnané, protože děti mají tendenci prožívat své pocity velmi intenzivně. To, co se nám může zdát jako drobný problém, například rozlitý džus nebo zlomená pastelka, může být pro dítě obrovskou katastrofou. Je důležité si uvědomit, že dětská perspektiva je jiná – chybí jim zkušenosti a schopnost dát své emoce do širšího kontextu. Podceňování jejich pocitů může vést k tomu, že se dítě bude cítit nepochopené a bude se bát své emoce vyjadřovat.

  1. Negativní dopady potlačování emocí

Někteří rodiče nebo vychovatelé mohou mít tendenci ignorovat nebo bagatelizovat dětské emoce, zejména ty negativní, jako je smutek, vztek nebo strach. Fráze jako „nebuď smutný“, „to nic není“ nebo „přestaň brečet“ mohou dítěti vyslat signál, že jeho emoce nejsou důležité nebo že je špatné je vyjadřovat. Potlačování emocí však může vést k problémům, jako jsou potíže s regulací emocí v dospělosti, nízké sebevědomí nebo obtíže s navazováním vztahů.

  1. Přehnané reakce na dětské emoce

Na druhou stranu není vhodné reagovat na dětské emoce přehnaně. Pokud rodiče například zpanikaří pokaždé, když dítě projeví strach, může to dítěti předat zprávu, že jeho obavy jsou neřešitelné nebo že by mělo být neustále ve střehu. Podobně přílišná shovívavost k vzteklým výbuchům může dítě naučit, že k dosažení svého cíle stačí být hlučné a impulzivní.

  1. Podpora emocionální regulace

Děti se rodí s velmi omezenou schopností regulovat své emoce. Tato dovednost se rozvíjí postupně, a to především díky podpoře dospělých. Pokud však dítě není vedeno k tomu, aby se naučilo své emoce zvládat, může to vést k problémům v mezilidských vztazích i v budoucím životě. Je důležité dětem ukazovat, jak se s emocemi vypořádat – například tím, že s nimi budeme jejich pocity pojmenovávat a nabízet jim strategie, jak se uklidnit.

rustovy-spurt01

  1. Ignorování neobvyklých projevů emocí

I když je většina emočních reakcí u dětí přirozená, existují situace, kdy může být na místě obezřetnost. Například pokud dítě projevuje extrémní úzkost, která mu brání zapojit se do běžných aktivit, nebo pokud jeho výbuchy vzteku trvají déle, než je obvyklé pro jeho věkovou skupinu, může být dobré vyhledat radu odborníka. Stejně tak neobvykle nízký emoční projev – například neschopnost projevit radost nebo smutek – může být signálem, že dítě potřebuje pomoc.

  1. Respektování individuality dítěte

Každé dítě je jiné a prožívá emoce svým vlastním způsobem. Některé děti mohou být od přírody citlivější a snadněji se rozruší, zatímco jiné působí klidně a vyrovnaně. Je důležité tyto rozdíly respektovat a nepřirovnávat dítě k jiným. Komentáře jako „Proč nemůžeš být klidnější jako tvůj bratr?“ mohou dítě zranit a oslabit jeho sebevědomí.

  1. Vliv prostředí na dětské emoce

Dětské emoce jsou silně ovlivněny prostředím, ve kterém vyrůstají. Napjatá rodinná atmosféra, časté hádky nebo nedostatek lásky a podpory mohou vést k tomu, že dítě bude prožívat více negativních emocí. Naopak bezpečné a stabilní prostředí, kde dítě cítí podporu a přijetí, mu pomáhá lépe zvládat své emoce a rozvíjet se.

  1. Emoční přenos od dospělých

Děti jsou citlivé na emocionální stavy dospělých. Pokud rodiče sami nezvládají své emoce, mohou je přenášet na dítě. Například rodič, který často projevuje vztek nebo úzkost, může nevědomky vyvolat podobné pocity u dítěte. Je proto důležité, aby si dospělí byli vědomi svých vlastních emocí a snažili se být pro děti pozitivním vzorem.

Proč jsou dětské emoce tak důležité?

Porozumění dětským emocím a citlivý přístup k nim je základním kamenem zdravého emocionálního vývoje. Klíčem je respektovat dětské pocity, pomáhat jim s jejich zvládáním a být pro ně bezpečným průvodcem v jejich emočním světě. Přestože to může být náročné, výsledkem je dítě, které si vybuduje zdravý vztah ke svým emocím, větší sebevědomí a schopnost čelit výzvám, které život přináší.