Zdravý spánek u dětí

Pro kvalitní a zdravý spánek u dětí

Věděli jste, že poruchy spánku se vyskytují nejméně u 30 % dětí? Nejspíš každému z nás je jasné, že dostatečný a kvalitní spánek je jedním ze základních stavebních kamenů pro zdraví našeho organismu. Nejinak tomu je u dětí. I když je i pro vědce dodnes spánek zahalen spoustou nezodpovězených otázek, či dokonce záhad, základní pojem o něm máme.

Co víme zcela jistě, je fakt, že spánek dospělých se velmi často liší od spánků dětského. Jak je to tedy se spánkem u dětí? A jak dětem napomoci ke spánku, po kterém se budou probouzet odpočaté a s úsměvem na tváři? Přečtěte si náš článek.

Fáze spánku

Abychom mohli vylepšit kvalitu spánku, musíme nejprve poznat a pochopit spánkové procesy. Každý den (resp. každých 24h) se opakuje tzv. cirkadiální rytmus. Jde o střídání spánku a bdělosti. Samotný spánek se pak dělí na dvě hlavní fáze:

• Fáze REM
  • Z anglického „Rapid Eye Movement“ – spánek, kdy se velmi rychle pohybují oči. Svými velmi rychlými frekvencemi připomíná elektrická aktivita mozku stav bdělosti. Někdy se proto tato fáze spánku označuje jako paradoxní. V tuto chvíli probíhá i tzv. snění.

• Fáze non-REM (NREM)
  • Je to opak fáze REM. Tedy spánek bez pohybu očí, kdy se nám nezdají sny. V tuto chvíli se zpomaluje mozková aktivita a upadáme do hlubokého spánku. Na základě míry hloubky spánku dělíme tuto fázi ještě na další tři stadia – NREM 1 až 3. Číslo tři znamená fázi nejhlubšího spánku.

U dospělého proběhne v průběhu jedné noci čtyři až šest spánkových cyklů. A to po 90 až 110 minutách. Ve fázi REM se dospělí nacházejí 25 až 30 % času během spánku. U dětí je to ale jiné. Dětské spánkové cykly jsou kratší, ale jejich počet je vyšší. Ve fázi REM se nacházejí až 50 % času během spánku.

Zcela běžnou a nedílnou součástí spánku je tzv. probouzecí reakce. Tu si často ani neuvědomujeme. Jde o krátký interval mezi třemi až patnácti sekundami. V tuto chvíli můžeme komunikovat s okolím a vnímat vnější i vnitřní podněty. Pokud tato bdělost trvá déle než patnáct sekund, může dojít k úplnému probuzení.

Spánek u dětí do jednoho roku života

• V období prvních dvou měsíců života dítě nerozlišuje den ani noc. Spánek není rozdělen na fáze a ani cirkadiální rytmus není patrný. Spánek a bdělost se nestřídají na základě denní doby, ale na základě pocitu hladu a sytosti. Délka spánku může být až 20 hodin a je rozložen rovnoměrně na 24 hodin. V tomto období probíhá zásadní vývoj v oblasti bdění a spánku.

• Po prvním půlroce života bývá už cirkadiální cyklus hotov. V tomto období dítě spí v noci průměrně šest hodin v kuse a přes den u něj probíhají dva až tři kratší spánkové cykly.

• Po devátém měsíci života připadá na noční spánek 70 až 80 % spánku dítěte.

• U ročního dítěte je pak obvyklé, že souvislý noční spánek trvá 11 až 12 hodin. Přes den pak opět probíhají ještě dva kratší spánky v délce 90 až 120 minut.

Nyní již víme, že dětský spánek, obzvlášť u našich nejmenších, je naprosto rozdílný od spánku dospělých. Dětem bychom měli dopřát možnost dostatečného a kvalitního spánku, jelikož během něj dochází k významným regeneračním procesům. Mimo to probíhají i podvědomé kognitivní procesy.

Usínání u dětí

Usínání je pomyslný přechod mezi stavem bdělosti a spánkem. Ačkoli často máme pocit, že jde o pozvolný proces, je velmi rychlé. Příkladem mohou být děti, které z minuty na minuty usnou na houpacím koníkovi.

Během této fáze můžeme pozorovat sníženou srdeční aktivitu, snížení svalového napětí nebo naopak svalové křeče, které nás někdy mohou i probudit. V tuto chvíli může mít dítě tzv. „polosny“ či může podléhat smyslovým klamům, při kterých například padá z výšky. Někdy pozorujeme i pseudohalucinace. Ty se objevují často po zdlouhavých činnostech během dne, které se nám následně mohou míhat před očima.

Usínání je velkým tématem i pro rodiče. V minulých letech jsme se často setkávali s názorem, že má dítě spát a usínat samo. Ale do druhého až třetího roku života prochází děti velmi zásadním tělesným i duševním vývojem, a blízkost rodičů je pro ně velkým benefitem.

Jak dítěti tedy s usínáním pomoci?

• Klid
  • Pokud dítě doteď běhalo po domě, nemůžete očekávat, že ihned po ulehnutí do postýlky usne. Ideální je zavést večerní rituály. Alespoň hodinu před uložením do postele zvolte klidnější aktivity. Čtení pohádek, skládání kostek nebo kreslení. Dítě se nejprve musí zklidnit, aby bylo dobře připravené na fázi usínání.

• Příjemné prostředí
  • Do dětské postýlky zvolte příjemné ložní prádlo. Pokud vám dítě pomůže vybrat motiv na povlečení, bude to s velkou výhodou. Nezapomeňte ani na volbu příjemného materiálu. Z místnosti, kde dítě spí, odstraňte vše, čeho by se dítě mohlo bát. Před uložením do postýlky nezapomeňte místnost vyvětrat.

• Pravidelný režim
  • I když možná vy sami nejste zastáncem pravidel, pro malé děti je stálý režim podstatný. Pokud dítěti zavedete pravidelný večerní režim, bude se mu lépe usínat. Zkuste je například vykoupat, poté přečíst pohádku a uložit. Výhodou je také, pokud dítě budete ukládat každý den v podobný čas.
    
    
• Berte v potaz jeho potřeby
  • Každé dítě je jedinečné. Některé dítě usíná samo ihned po ulehnutí do postýlky, jiné vyžaduje vaši přítomnost. Pokud dítě hystericky brečí, nikdy od něj neodcházejte. Vezměte je raději do náruče a utište je. Potřebuje cítit vaši lásku.

• Pořiďte si pomocníky
  • U malých miminek může při usínání napomoci, pokud je prostředí podobné matčině děloze. Můžete tedy vyzkoušet bílý šum nebo také různé pelíšky či houpačky pro miminka. Houpání a těsný prostor navodí dítěti pocit, jakoby bylo v bříšku.

Poruchy spánku u dětí

U dětí se někdy vyskytují i různé poruchy spánku:

• Náměsíčnost
  • Jde o stav, kdy dítě vstane z postele a chodí po bytě. Může otevírat i okna či dveře, může chodit na toaletu. Je tedy nezbytně nutné na tyto případy myslet a byt bezpečně zajistit – zamknout, zajistit okenní kliky a podobně.
  • Po probuzení si nic nepamatuje. Náměsíčné dítě nikdy nebuďte, pouze je odveďte zpět do postele.
    
    
• Noční děs
  • Noční děs (pavor nocturnus) je krátký děsivý sen. Jelikož probíhá v klidové fázi spánku, dítě se z něj málokdy ihned probudí. Po čtyřech hodinách spánku dítě začne křičet, někdy se i bije nebo kope nohama. Dítě obvykle nejde nikterak utišit. Je zpocené, má zvýšený tep a jeho pohled je upřen do prázdna. Po dvaceti až třiceti minutách tento stav pomine. Ani v tomto případě si dítě nic nepamatuje. Nikdy se ho na sny předchozí noci neptejte. Fakt, že si nic nepamatuje, by je mohl znejistit. Do sedmého roku by děsy měly vymizet. Pokud se takto nestane, vyhledejte odbornou pomoc.

• Noční můry a noční úzkost
  • Přichází obvykle mezi třetím a šestým rokem, kdy si dítě začíná uvědomovat své pocity. Jedná se o děsivé a velmi živé sny během aktivního spánku. Objevují se často u dětí či dospělých pro prožití nějakého traumatizujícího zážitku. Ačkoli pro vás různé situace v životě mohou být všední, pamatujte, že pro dítě tomu může být naopak. Nikdy tedy nezlehčujte dětské strachy či obavy. Buďte dítěti oporou. Stresovým faktorem může být pro dítě například i stěhování či narození sourozence. Buďte vždy trpěliví a dítěti naslouchejte.
  • Pokud máte pocit, že dítě trpí nočními můrami příliš často, vyhledejte odborníka.

Několik vět závěrem k spánku

Jak jsme již zmínili, spánek je velmi důležitou součástí zdravého vývoje. Jeho nedostatek může vést ke zvýšené spavosti během dne, ale i k různým poruchám chování.

Takové děti bývají hyperaktivní, náladové, impulzivní a velmi často se u nich vyskytuje i úzkost, či dokonce depresivní nálady. Tím, že zajistíte svému dítěti dostatečný a kvalitní spánek tedy zcela jistě pozitivně ovlivníte jeho, ale i svůj život. A až vyrazí objevovat svět - pouze v kvalitní obuvi.