Jak posílit imunitu dětí před nástupem zimy?

Imunita - ochranný val dětí před nemocemi

Pokud doma vychováváte školáka, určitě vám není cizí ten scénář – vrací se ze školy s ucpaným nosem, nevrlý, s tím, že ho bolí nohy. Hned víte, že pár následujících dnů bude ve znamení teplého čaje, peřiny a domácí péče. Opět. Dětské kolektivy, ať už školní nebo školkové, totiž představují ráj pro šíření virů a bakterií.

A když se k tomu přidá chladné, vlhké počasí, imunita dostává pořádně zabrat. Jak ji u dětí podpořit? Tady je několik rad, které se hodí znát.

Dětská imunita – čím se liší a jak funguje

Imunitní systém je složitá síť orgánů a buněk, které společně tvoří ochranný štít organismu. Tvoří jej tři obranné linie:

• První linii tvoří kůže a sliznice. Ty fungují jako vstupní bariéra, která brání mikroorganismům proniknout do těla.
• Druhá linie funguje uvnitř těla. Bílé krvinky zachytí signál, že se něco děje, a spustí imunitní odpověď v podobě zánětu.
• Třetí obranná linie pracuje ve spolupráci s druhou a je specifická – reaguje cíleně na konkrétní mikroorganismy díky tvorbě protilátek.

Imunitu také rozlišujeme na vrozenou a získanou:

• Vrozená imunita je „základní výbava“, se kterou se rodíme. Mikroorganismy na sobě nesou určité molekuly, které tělo dokáže rozpoznat a reagovat na ně. Patří sem první a druhá obranná linie.
• Získaná imunita se formuje v průběhu života, při kontaktu s nemocemi. Organismus si pamatuje, jak se s nimi vypořádal, a při dalším setkání reaguje rychleji a účinněji.

Velká část imunitního systému – přibližně 70 až 80 % – sídlí ve střevech, kde je přítomná střevní mikroflóra. Pokud je narušena, imunitní reakce je slabší a tělo snadněji podléhá infekcím.

Co vše má vliv na imunitní systém dítěte?

• Dědičnost – hraje zásadní roli, zejména pro vrozenou složku imunity.
• Kojení – pozitivně ovlivňuje složení střevní mikroflóry a podporuje vývoj obranyschopnosti.
• Pravidelný pohyb a otužování – posilují celkovou fyzickou kondici a imunitu.
• Vyvážená strava – pokud je bohatá na vitamíny, minerály, omega-3 mastné kyseliny a další mikroživiny, podpoří správné fungování imunitních buněk a procesů.

Kdy je dětská imunita nejvíce zatěžována?

Imunitní systém začíná pracovat hned po narození, kdy se novorozenec poprvé setká s bakteriemi a viry. Zásadní zkouškou je ale nástup do kolektivu – školky nebo školy. Dítě přichází do kontaktu s cizími mikroorganismy, na které není zvyklé, a imunitní systém má napilno.

Podle odborníků je pro dětskou imunitu největší zátěží opakované prodělávání infekcí v krátkém časovém úseku. Rodiče by měli:

• Zajistit, aby dítě nebylo podchlazené – i krátké ofouknutí může vést k nemoci.
• Dohlížet, aby každou nemoc pořádně vyleželo – přecházení zvyšuje riziko komplikací a oslabuje obranyschopnost.

Viry, bakterie a antibiotika

Dalším častým problémem je zbytečné nasazování antibiotik. Ta mohou narušit střevní mikroflóru a tím i celý imunitní systém. Pomoci s rozhodnutím, zda jsou antibiotika potřeba, může jednoduchý CRP test z kapky krve.

• Nízká hodnota CRP značí virovou infekci – v takovém případě je nejlepší nechat tělo, ať se s nemocí vypořádá samo, při podpoře klidového režimu a vhodné výživy.
• Vysoké CRP značí bakteriální infekci – tehdy má nasazení antibiotik smysl.

Při antibiotické léčbě je vhodné doplnit probiotika, která ochrání střevní mikroflóru a sníží riziko průjmů. Pro děti existují probiotika v kapkách, pastilkách nebo kapslích, které lze vmíchat do přesnídávky. Důležité však je podávat je odděleně – mezi probiotikem a antibiotikem musí být minimálně dvouhodinový odstup.

Školka jako centrum bacilů

Školky, školy a družiny jsou místy, kde se snadno přenáší infekce. Jednou z potíží je inkubační doba – dítě může být infekční, aniž by mělo jakékoli příznaky. Rodiče ho proto běžně posílají mezi ostatní děti, aniž by věděli, že šíří nemoc.

Některé děti mohou infekci přenášet, aniž by samy onemocněly. Pokud má dítě silný imunitní systém, zvládne i kontakt s nemocným kamarádem bez újmy. Pokud je ale imunita oslabená, onemocnění je na spadnutí.

Prevence jako klíč k úspěchu

Chřipka, nachlazení, kašel nebo bolest v krku – vše se dá do určité míry předcházet posílením imunity. Stačí dodržovat několik jednoduchých pravidel.

Jídelníček jako základ

Silný imunitní systém stojí na pestré a zdravé stravě. Dětský jídelníček by měl pravidelně obsahovat:

• Čerstvé ovoce
• Syrovou zeleninu
• Celozrnné pečivo
• Luštěniny

Důležitou roli hrají rostlinné oleje a především rybí olej, bohatý na omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Z jídelníčku je vhodné vyřadit bílé cukry a průmyslově zpracované potraviny. Sladkosti lze nahradit zdravějšími variantami, například medem – ten obsahuje cenné vitamíny, minerály a enzymy.

Zajistěte také dostatečný přísun:

• Maso a mléčné výrobky – pro obsah bílkovin
• Játra – jako přirozený zdroj železa, zinku a vitamínů rozpustných v tucích
• Česnek – tradiční podpůrce imunity

Výborným pomocníkem jsou i houby, zejména hlíva ústřičná, bohatá na betaglukany. Děti je mohou přijímat ve formě sirupu či cucacích pastilek.

Bez vitamínů a minerálů to nepůjde

Období chřipek je náročné, proto by v dětském těle neměly chybět tyto látky:

• Vitamíny skupiny B – napomáhají látkové přeměně a podporují funkci imunitního systému
• Vitamín D – hraje roli v metabolismu vápníku a fosforu, ovlivňuje vývoj kostí a zubů, zároveň podporuje imunitu
• Železo – kromě tvorby krve pomáhá i s obranyschopností
• Zinek – kromě zdravé kůže, vlasů a nehtů podporuje i imunitní reakce
• Selen – má vliv na obranyschopnost, zdraví jater i štítné žlázy

Spánek jako lék

Regenerace organismu probíhá nejintenzivněji během spánku. U dětí platí, že čím mladší jsou, tím více spánku potřebují. Batolata by měla naspat až 13 hodin denně, předškolákům stačí kolem 10 hodin. Kvalitní spánek je základem silné imunity a pomáhá tělu vyrovnat se s každodenním stresem i infekcemi.

Nezapomeňte na hygienu

Důkladné mytí rukou je základ – po příchodu domů, po použití toalety nebo po kontaktu se zvířaty. Platí to dvojnásob, pokud dítě tráví čas na hřištích, v koutcích nebo jiných dětských kolektivech. Právě tam se totiž viry a bakterie množí nejrychleji. V období zvýšeného výskytu infekcí je důsledná hygiena zásadní.

Na čerstvém vzduchu se tvoří obrana

Čas strávený venku pomáhá nejen psychice, ale i imunitě. Sluneční paprsky napomáhají tvorbě vitamínu D a chladný vzduch zlepšuje prokrvení sliznic dýchacích cest, čímž zvyšuje jejich odolnost. Vhodné je i zvlhčování nosní sliznice, například pomocí mořské vody. Pohyb venku je bonusem, který imunitu rovněž výrazně posiluje.

A co když dítě marodí často?

Dodržujete všechna doporučení, ale nemoc je u vás doma častým hostem? Pokud dítě onemocní víc než jednou do měsíce a potíže trvají déle než týden, poraďte se s pediatrem. Ten může doporučit imunologické vyšetření.

Nemusíte se však hned obávat nejhoršího. Častější nemocnost u dětí nebývá nutně známkou slabé imunity – mnohdy se jedná jen o důsledek nedokonalého denního režimu nebo typického věku, kdy děti začínají chodit do kolektivu. Mimochodem – prvorozené děti bývají nemocnější častěji než jejich mladší sourozenci. Ti totiž přichází do světa už s „natrénovaným“ imunitním systémem díky kontaktu se staršími dětmi v rodině

9 nenápadných věcí, které mohou imunitu vašeho dítěte oslabit

1. Méně slunce = méně vitamínu D. Nahraďte ho správnými potravinami

Přitom je „déčko“ naprosto zásadní – nejen pro zdravý vývoj kostí a zubů, ale i pro optimální fungování imunitního systému. Jeho nedostatek může znamenat zvýšenou náchylnost k onemocnění. Proto se s příchodem chladnějších měsíců zaměřte na potraviny, které vitamín D přirozeně obsahují – ryby, mléčné výrobky či vejce jsou výbornou volbou.

2. Spánek jako lék – když tělo odpočívá, imunita se posiluje

Kvalitní a dostatečný spánek není luxus, ale nutnost. V noci totiž tělo prochází důležitými regeneračními procesy. Právě během hluboké fáze spánku se obnovují buňky, včetně těch imunitních, a tělo produkuje cytokiny – klíčové signální molekuly pro imunitní odpovědi.

Nedostatek spánku tak znamená oslabenou obranyschopnost. Děti, které spí málo, mohou být unavené, podrážděné, a hlavně náchylnější k nemocem. Nastavení pravidelného spánkového režimu je jedním z nejjednodušších a zároveň nejúčinnějších způsobů, jak podpořit zdraví dítěte.

3. Málo pohybu? Pro imunitu je i procházka pokladem

Tělesný pohyb dokáže s organismem zázraky. Zlepšuje cirkulaci krve, okysličuje buňky a zajišťuje efektivnější distribuci živin – včetně těch, které imunita potřebuje. Sport navíc pomáhá dětem lépe zvládat stres, zlepšuje kvalitu spánku a podporuje zdravé otužování.

Nemusíte hned běžet do sportovního kroužku – i společná procházka v přírodě nebo hraní na hřišti se počítá. Podzimní dny mohou být ideální příležitostí, jak si vytvořit nové rituály a posílit nejen imunitu, ale i vztahy v rodině.

4. Hygienické návyky – základní zbraň proti virům i bakteriím

Ukažte dětem, jak na správnou hygienu. Pravidelné mytí rukou, a to nejen po použití toalety, ale i před jídlem nebo po návratu domů, by mělo být naprostou samozřejmostí. Dítě by si mělo osvojit i správnou techniku kašlání a kýchání – tedy do ohbí lokte, nikoli do dlaní.

Když se děti po létě opět začnou stýkat v kolektivech, riziko přenosu respiračních infekcí stoupá. Jako preventivní opatření pomáhá například proplachování nosu mořskou vodou, která zvlhčuje sliznice a ztěžuje virům přilnutí. Ideální je nasazení už při prvních náznacích kýchání.

5. Nerovnováha ve střevech – dobré bakterie potřebují podporu

Věděli jste, že zdraví začíná ve střevech? Právě tam sídlí obrovská část imunitního systému. Střevní mikroflóra, tvořená směsí „hodných“ i „zlých“ mikroorganismů, je důležitým filtrem a obráncem těla.

Aby však mohla správně fungovat, musí převládat prospěšné bakterie – jako například laktobacily a bifidobakterie. Ty pomáhají udržet střevní prostředí stabilní a zabraňují šíření nežádoucích mikrobů. Jejich příjem podporuje lepší vstřebávání živin z potravy a tím i silnější imunitu. Prospěšné bakterie lze podpořit nejen vhodnou stravou, ale i doplňky – vždy však s ohledem na věk dítěte.

6. Cukry ve skryté podobě

Jednoduché cukry se často skrývají v potravinách, které vypadají neškodně. Přitom právě ony mohou v dlouhodobém měřítku narušit jak střevní mikroflóru, tak imunitní rovnováhu. Sladkosti, džusy, sušenky – děti je milují, ale jejich nadměrná konzumace oslabuje tělo.

Zkuste nabídnout alternativy – přírodní sladidla, domácí dezerty nebo ovoce. Mlsání nemusí být tabu, když se provádí s mírou a rozumem.

7. Nedostatek bílkovin

Bílkoviny jsou základním stavebním kamenem imunitního systému. Pomáhají při tvorbě bílých krvinek, lymfocytů i protilátek, které tvoří první linii obrany těla. Zároveň tlumí záněty a podporují regeneraci.

Kvalitní proteiny najdete v rybách, mase, vejcích, luštěninách i ořeších. Spolu s vitamíny, vlákninou a minerály tvoří základ dobře vyvážené stravy. V obdobích zvýšeného rizika onemocnění lze zvážit i doplňky – nejčastěji ve formě sirupů nebo cucacích pastilek, které dětem chutnají. Zejména vitamín C, zinek a betaglukany jsou pro imunitu velmi přínosné.

8. Zdravé tuky

Tuky nejsou nepřátelé – pokud jde o ty správné. Omega-3 mastné kyseliny mají blahodárný vliv nejen na vývoj mozku a zraku, ale také na imunitní odpovědi. Pomáhají regulovat zánětlivé procesy a zlepšují funkci lymfocytů.

Zařaďte do jídelníčku lososa, tuňáka, sleďa nebo makrelu. Pokud ryby nejsou oblíbenou položkou, zkuste lněné či chia semínka nebo oříšky. U malých dětí můžete omega-3 doplňovat i formou oleje, který lze přimíchat do pokrmů.

9. Stres – tichý sabotér imunitního systému

Zatímco o dovolené bývá dětská psychika v rovnováze, návrat do školních lavic přináší tlak, povinnosti a nároky. Pokud je dítě vystaveno dlouhodobému nebo intenzivnímu stresu, tělo spouští produkci kortizolu – hormonu, který utlumuje imunitní reakce.

Důsledkem je oslabená obranyschopnost, častější nemocnost, ale i poruchy spánku nebo zhoršené stravovací návyky. Stres má totiž schopnost rozkolísat celý systém jako domino.

Pomozte dítěti zvládat napětí – věnujte mu čas, naslouchejte, zajímejte se. Podporujte jeho emoční rovnováhu, učte ho relaxovat a budujte s ním vnitřní odolnost. A pokud se vám zdá, že situace začíná být nad jeho síly, nebojte se obrátit na dětského psychologa. Profesionální podpora může přinést úlevu i nové nástroje, jak stres zvládat.

7 účinných cest, jak přirozeně posílit imunitu vašeho dítěte

1. Barevný talíř plný ovoce a zeleniny – chutná cesta ke zdraví

Mrkev, zelené fazolky, pomeranče, jahody… Nejenže lahodí dětskému jazýčku, ale skrývají v sobě i silné spojence imunity – vitamín C a karotenoidy. Tyto přírodní látky napomáhají tvorbě bílých krvinek, které chrání tělo před infekcemi a pomáhají ho udržet v kondici. Zároveň působí jako prevence proti závažným onemocněním, jež mohou postihnout dospělého člověka – například kardiovaskulární choroby či rakovina.

A kolik ovoce a zeleniny děti skutečně potřebují? Ideálně 5 porcí denně – pro nejmenší představuje jedna porce dvě polévkové lžíce, pro starší děti zhruba jeden a čtvrt šálku. Nebojte se vymýšlet zábavné způsoby, jak ovoce a zeleninu do jídelníčku zařadit – pomáhá, když si je děti mohou samy připravit či ozdobit.

Přírodní pomocníci obranyschopnosti

Mezi přírodní zbraně proti nachlazení a virům patří med, česnek, echinacea, hlíva ústřičná či houba reishi. Tyto dary přírody jsou známé svými podpůrnými účinky na imunitní systém a lze je snadno zařadit do běžného stravování – ve formě čajů, sirupů, vývarů nebo jako součást oblíbených pokrmů.

2. Dostatek spánku

Během spánku tělo nabírá nejen energii, ale hlavně regeneruje – a to včetně buněk, které mají na starosti obranu proti infekcím. Studie potvrzují, že nedostatek spánku zvyšuje náchylnost k onemocněním – a to jak u dětí, tak dospělých.

Kolik spánku dítě potřebuje? Novorozenec prospí až 18 hodin denně, batole kolem 12–13 hodin a předškolákům postačí přibližně 10 hodin. Pokud vaše ratolesti během dne neodpočívají, zkuste posunout večerní usínání na dřívější hodinu. Pravidelný spánkový režim je pro imunitu zázrak.

3. Kojení – přirozený start zdravé imunity

Mateřské mléko je víc než jen výživa – je to první očkování, které dítě od své maminky dostává. Přes mléko se miminku předávají protilátky a další obranné látky, které chrání před řadou nemocí – od infekcí uší a plic až po cukrovku, alergie nebo dětskou obezitu.

Doporučuje se kojit minimálně po dobu prvních dvou až tří měsíců života, ideálně však až do jednoho roku. I krátkodobé kojení však významně pomáhá s budováním obranyschopnosti.

4. Pohyb každý den – zábava, která posiluje tělo i imunitu

Fyzická aktivita má přímý dopad na schopnost organismu bránit se infekcím. Pohyb stimuluje krevní oběh a zvyšuje počet obranných buněk. Kromě toho pomáhá zlepšovat náladu a snižovat stres – a to vše přispívá k silnějšímu imunitnímu systému.

Nemusíte se hned chystat na maraton – stačí pravidelné procházky, jízda na kole, výlety do přírody, in-line bruslení nebo společné cvičení doma. Důležité je, aby byl pohyb radostí, ne povinností.

5. Zabraňte šíření mikrobů

Čím méně infekčních hrozeb dítě potká, tím více energie může imunitní systém věnovat své běžné funkci. Prvním krokem je důkladné a pravidelné mytí rukou – zejména před jídlem, po použití toalety a po příchodu domů. Pomoci mohou i hravé pomůcky – barevné mýdlo, dětské ručníčky nebo písnička během mytí.

Pokud dítě onemocní, nezapomeňte vyměnit jeho zubní kartáček – bakterie a viry se totiž mohou šířit právě přes něj a zvyšovat riziko opětovné nákazy nebo přenosu na ostatní členy domácnosti.

6. Vyhýbejte se pasivnímu kouření

I když rodiče kouří venku, jejich děti mohou být škodlivým účinkům cigaretového kouře vystaveny – například z oblečení či vlasů. Dětský organismus je mnohem citlivější a pasivní kouření mu může přinést celou řadu zdravotních problémů.

Zvýšené riziko SIDS (syndrom náhlého úmrtí kojence), častější záněty průdušek, středouší, vznik alergií i rozvoj astmatu – to vše jsou důsledky kontaktu s cigaretovým kouřem. Ochrana před kouřem je jedním z nejzásadnějších kroků ke zdravé budoucnosti dítěte.

7. Nepodléhejte antibiotikové panice

Rodiče často touží po rychlém řešení, když jejich dítě onemocní. Ale pozor – většina dětských infekcí má virový původ, a na ty antibiotika nezabírají. Naopak – jejich zbytečné podávání může vést k oslabení imunity a rezistenci bakterií, které pak nelze běžně léčit.

Důvěřujte svému pediatrovi a netlačte na něj s požadavkem na antibiotika za každou cenu. Někdy je nejlepší strategií poskytnout tělu čas a klid, aby si s nemocí poradilo samo – a tím zároveň přirozeně posílilo imunitní systém.